Giungendo all’essenza linguistica della parità di genere attraverso citazioni

«Al linguaggio viene riconosciuto un ruolo fondamentale nella costruzione sociale della realtà e, quindi, anche dell’identità di genere maschile e femminile: è perciò necessario che sia usato in modo non “sessista” e non privilegi più, come fa da secoli, il genere maschile né tantomeno continui a tramandare tutta una serie di pregiudizi negativi nei confronti delle donne, ma diventi rispettoso di entrambi i generi. »

Cecilia Robustelli

„Per «parità» non si intende «adeguamento» alla norma «uomo», bensì reale possibilità di pieno sviluppo e realizzazione per tutti gli esseri umani nella loro diversità. Molte persone sono convinte di ciò, eppure si continua a dire che «la donna deve essere pari all’uomo» e mai che «l’uomo deve essere pari alla donna» e nemmeno che «la donna e l’uomo (o l’uomo e la donna) devono essere pari»: strano concetto di parità questo in cui il parametro è sempre l’uomo.”

Alma Sabatini

Chacun d’entre nous peut aider les autres tous les jours

Aurélie Sterntau

dans le carré

Chacun d’entre nous a des compétences spéciales et elles nous facilitent d’aider.
Aide ouvre des portes. Aider vous rend heureux. Essayez-le.

Jeder von uns kann jeden Tag anderen Menschen helfen.
Jeder von uns hat besondere Fähigkeiten und die machen es uns leicht, zu helfen.
Helfen öffnet Türen. Helfen macht glücklich. Probieren Sie es mal aus.

Ursprünglichen Post anzeigen

O významu veřejnoprávních médií

V době, ve které žijeme, média zažívají zásadní změnu. Přístup k internetu v podstatě změnilo způsob získávání informací, a to u nás všech. Na jedné straně to přináší hodně pozitivních dopadů. Nejdůležitější z nich asi je určitá demokratizace informací. Informace všeho druhu, od novinek, přes astrofyziku, až k návodu, jak chovat kočky: vše se dá zdarma najít na internetu. Navíc internet překonává hranice. Můžu sledovat politické dění v České republice z blízka, nebo být v kontaktu s italskými příbuznými, a to všechno i když zůstanu ve Švýcarsku. Je to takový virtuální prostor, kde se lidé ze všech koutů světa mohou sejít v reálném čase. Bohužel ale tento vývoj má také negativní dopady, které nelze opomíjet. Protože virtuální prostor na rozdíl od skutečného nezná žádné omezení, často se cítíme být zahlceni informacemi, se kterými se každý den setkáváme. Hlavně zprávy, které mají politický nebo společenský význam navíc mají potenciál k dezinformaci, a ne každý má možnosti, znalosti a čas si všechno ověřovat. Filtry na sociálních sítích mají někdy dopad, že člověk čte jen to, co chce číst; to, co odpovídá jeho stávajícímu pohledu na svět.

V takovém světě je to někdy těžké se správně a dostatečně informovat. Tyto změny pochopení a poznání světa proběhly tak rychle, že nás ani škola, ani životní zkušenosti dost dobře na to nepřipravily. Stejně tak ani politici nevědí, jak s tímto stavem zacházet, přestože by mělo být důležité se tím zabývat. Jedním z možných řešení je integrovat mediální a informační kompetence do učebního plánu. Ale co s těmi, kteří už nechodí do školy? Na to je těžké odpovědět, což ani není cílem tohoto článku. Naopak bych se chtěla zabývat jen jednou možností, jak i v dnešní době poskytnout kvalitní informace, které jsou důležité nejen pro znalosti jednotlivce, ale hlavně i pro formování názoru v demokratické společnosti.

Vedle vzdělávání, což je celoživotní proces, a probíhá nejen ve škole, by mělo být důležité investovat do veřejnoprávních médií. Na rozdíl od privátních nebo státních médií, která jednají často podle jiných požadavků, veřejnoprávní média usilují o spravedlivé zastoupení rozmanitosti ve společnosti v souladu s informační kvalitou. Veřejnoprávní rozhlas a televize jsou nezávislé na finančních investorech a soustředí se na poskytování kvalitních zpráv a informací, a nemusí vždy jednat podle pravidla nabídky a poptávky nebo se zodpovídat mínění současné vlády.

Bohužel ale všude, ve Švýcarsku, stejně jako v Česku, to někteří z nás nechtějí uznat. Ve Švýcarsku budeme tento víkend hlasovat o tom, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní média. Podle toho, jak ta iniciativa je formulovaná by to byl konec veřejnoprávní televize a rozhlasu. Jenže rozhodně ne všichni pochopili, co to vlastně znamená. Jen nejsou ochotni za ně zaplatit, protože je to pro ně buď příliš drahé nebo nechápou, za co vlastně platí, když třeba nemají rádi televizi. Podobné trendy vnímám i v českém prostoru, kde také koluje petice za zrušení poplatků a ve stejném čase určití politici usilují přímo i nepřímo o zestátnění veřejnoprávních médií.

Takový vývoj je velmi znepokojivý. Je to projev lhostejnosti, a to nejen vůči informacím jako takovým, ale hlavně vůči vlivu, jaký mají na společnost. Veřejnoprávní média jsou důležitá pro vývoj zdravé demokratické kultury, jako je přístup k důvěryhodným informacím obecně. Jenom když jsou lidé dostatečně informováni, mohou rozhodovat odpovědně. K tomu potřebují veřejně dostupné kvalitní a ověřené informace, i když nejsou příznivé pro některé politické osobnosti. A mandát od veřejnosti k tomu veřejnoprávní média zavazuje.

Ve švýcarské ústavě najdeme například odstavec, který garantuje, že nezávislost rozhlasu a televize, stejně jako autonomie v uspořádání programu jsou zajištěny. Veřejnoprávní rozhlas a televize jsou důležité i nadále, protože jak dobře zpracované zprávy a reportáže, tak i respekt k názorové rozmanitosti ve společnosti, jsou nezbytné pro zachování a vývoj demokratické kultury. Tento význam potvrzuje i další odstavec švýcarské ústavy:

Rozhlas a televize přispívají ke vzdělávání a kulturnímu rozvoji, ke svobodnému utváření názorů a k zábavě. Bere v úvahu zvláštností země a potřeby kantonů. Zobrazuje události a adekvátně vyjadřuje pluralitu názorů. (Článek 93 odstavec 2 švýcarské ústavy)

Na rozdíl od části o nezávislosti, tento odstavec v případě přijímaní iniciativy „No Billag“ by zcela odpadl, což by znamenalo, že obě garance adekvátního zpravodajství a náležité reprezentace mínění už by nebyli zaručené ústavou. To by byla velká ztráta, už proto, že  by se tím zhoršilo i zastupování různých menšin a jejich přístup k informacím.

Každopádně je důležitým úkolem pro občanskou společnost podílet se na vytváření vědomí o významu veřejnoprávních médií ve veřejném diskurzu, sledovat opatrně jejich vývoj a v případě nutnosti také požadovat odpovědnost k jejich základním úkolům tak, aby zůstala i nadále opravdu veřejnoprávní. Kvalitní informace a hlubší poznání světa  jsou v zájmu veřejnosti, a to bez ohledu na politické smýšlení jednotlivců.

Veřejnoprávní média ve švýcarské ústavy v německém originálu:

Art. 93

Radio und Fernsehen

1

Die Gesetzgebung über Radio und Fernsehen sowie über andere Formen der öffentlichen fernmeldetechnischen Verbreitung von Darbietungen und Informationen ist Sache des Bundes.

2

Radio und Fernsehen tragen zur Bildung und kulturellen Entfaltung, zur freien Meinungsbildung und zur Unterhaltung bei. Sie berücksichtigen die Besonderheiten des Landes und die Bedürfnisse der Kantone. Sie stellen die Ereignisse sachgerecht dar und bringen die Vielfalt der Ansichten angemessen zum Ausdruck.

3

Die Unabhängigkeit von Radio und Fernsehen sowie die Autonomie in der Programmgestaltung sind gewährleistet.

4

Auf die Stellung und die Aufgabe anderer Medien, vor allem der Presse, ist Rücksicht zu nehmen.

5

Programmbeschwerden können einer unabhängigen Beschwerdeinstanz vorgelegt werden.

Epilog

Iniciativa „No Billag“ neuspěla. Víc než 70 % Švýcarů se prohlásilo pro zachování veřejnoprávních médií. Víc v češtině najdete zde.